Vápenná sinfonietta

Film je koncipován jako industriální báseň pro vápenku a komorní orchestr Berg. Již delší dobu před objednávkou od hudebního festivalu Pražské jaro vznikala v hlavách jeho tří tvůrců myšlenka ztvárnit hudebně, obrazovou, filmovou báseň, která bude  odkazovat k industriální estetice. Pro naplnění této formy jsme nakonec zvolili vápenku Čertovy schody, která se romanticky zakusuje svým lomem do Brdské vrchoviny. Továrna která v sobě nese nezastavitelný kolotoč výroby, není příliš přívětivým prostorem pro natáčení filmů, ale pod nánosy vápenného prachu se pro nás stala velkým inspirujícím momentem nejen po stránce obrazové , ale především zvukově hudební. 
Naprosto klíčovou úlohu v celém filmu hraje hudba, která nejen že dokresluje celkovou atmosféru obrazu, ale především v sobě nese unikátní narativní linii, protože konceptuálně vychází z rytmu samotného provozu výroby vápna. Díky tomuto spojení vznikla tato skladba pro komorní orchestr a vápenku.

Skladba je jednovětá a část jejího názvu "sinfonietta" je proto pouze ilustrativní, přesto však myslíme, že kromě charakteru koláže složené ze zvuků a obrazů inspirovaných industriální výrobou s sebou ztvárnění celého výrobního procesu nese rovněž významný tektonický prvek, a především poukaz na skutečnost, že produktů každodenního života a lidí, kteří se na jejich výrobě angažují, je třeba si vážit, a každý den si uvědomovat, že věci denní spotřeby jsou vlastně malým zázrakem.

koncept / režie: Marek Bureš

kamera: Michael Gahut

postprodukce: ENIAC digital cinema

hudba: Petr Wajsar

střih: Marek Bureš / Petr Wajsar